imaginaceAktivní nebo řízená imaginace je další výborný způsob, jak relaxovat. Jde o zapojení vlastní představivosti – můžete si představovat něco, co se ve vašem životě skutečně stalo, nebo něco vysloveně fantazijního. Pomůžete si tak od úzkosti, otravných myšlenek, nespavosti a jiných potíží a ještě se můžete dozvědět o sobě samých.

Imaginační cvičení můžete provádět prakticky kdykoli a kdekoli; výhodou je vždy mít pro sebe nerušenou chvilku v klidném a důvěryhodném prostředí.

Obsah imaginace bude záviset na tom, co je účelem: pokud se chcete uvolnit, navoďte si jakoukoli příjemnou představu a tu po určitou dobu (5-20 minut) sledujte.

Pokud chcete přijít na řešení určitého problému, navoďte si představu daného problému nebo něčeho, co se mu podobá, případně na to běžte z druhé strany – představte si výsledek, cíl a hledejte cestu, která k němu vedla.

Pokud chcete usnout, velmi dobře vám poslouží představa krajiny nebo cesty. Řízenou imaginaci pro usnutí ostatně obsahuje i nahrávka Dobrý spánek 2, která je zde ke stažení.

Při spánkových potížích se imaginace používá velmi často. Zmíněná nahrávka Dobrý spánek 2 popisuje cestu mezi poli a pak lesem. O své postupy se mnou občas podělí i jiní lidé – imaginační tipy od dvou z nich vám tu s jejich svolením předkládám:

Pavel S.:

  1. „Já si například představuji, že se v létě procházím po pravém břehu řeky Olzy v obci Bystřice, kousek po proudu, pod areálem bývalého pionýrského tábora. Je to v místě, kde je tok řeky sevřen z obou stran porostem olší. Je už večer, hasne den, ubývá světla a postupně se šeří. Nad řekou ještě prolétne párek ledňáčků, nejdřív dolů, po proudu a už za chvilinku zase zpátky. Pak už se nic nepohne, vnímám už jen siluety stromů na březích řeky a k tomu monotónní šplouchání vody v proudu, které mne ukolébává až ke spánku. Nebráním se tomu, postupně se propadám do spánku a zakrátko spím… „
  1. „Je letní večer, počátek třetí dekády června. Na tříhektarové louce, pod koníkovskou myslivnou orámované ze všech stran tmavou stěnou smrkového lesa schne seno. Nastává fáze, které říkám „hasnoucí den“. Ptáci už dávno zmlkli. Místo nich teď slyším jen koncert cvrčků. Usedám na lavičku na rohu lesa a oddávám se snění. Opájím se vůní zavadajícího sena…
    Z levé, východní strany, ze směru od obce Lísek, teď na oblohu nad lesem vyplul měsíční kotouč v úplňku. Nad loukou se mezitím v nevelké výšce vytvořila jemňoulinká vrstvička mlhy. Měsíční paprsky z ní vytvořily vrstvičku stříbřitého mušelínu. Připadám si jako v opeře ‚Rusalka’… „

Kateřina V.:

„Představuju si, že jdu korytem řeky, proti proudu, po kamenech. Musím dávat pozor, abych se strefila na kámen, zkusit ho, jestli se nehoupe… Kdybych se namočila, tak se nic nestane, ale snažím se, aby se to nestalo. Většinou do deseti minut usnu.“

Mně se osvědčily tyto dvě imaginace:

  1. Cesta autem, kterou dobře znám (v mém případě je to z Jaroměře do Hradce Králové) – představuju si silnici, vidím každou zatáčku, vím, kde a jak řadím, kde jsou díry a podobně. Až do Hradce se mi ještě nikdy dojet nepovedlo…
  2. V představách jdu městem a představuju si, že postupně potkávám různé lidi, které znám. Snažím se přijít na to, co by mi asi řekli, kdybych se jich zeptala, čím zrovna teď žijí a jak se jim daří. Kromě uklidňujícího efektu má tato imaginace také zajímavou funkci cvičení empatie.

Imaginace je nenáročná, snadno ji zvládnete, i když jste třeba ve světě relaxace úplný nováček. Platí to, co pro relaxaci obecně – pozornost zprvu může dost odbíhat; chce to vydržet. Postupně se v udržení pozornosti zdokonalíte a řízená imaginace vám může pomáhat v mnoha oblastech života.

PhDr. Michaela Peterková
www.psyx.cz